line

timsolo

everysoundbelow soul of the january hills liveinnamest drumovi cordeliasdad how can i sleep comet spine what it is roadkill northampton harmony across the divide coldmountain
home music

line

live in namest

live in namest

itunes

line

Interview by Michal Pařízek for Aktualne.cz

- Can you, please, shortly describe what Sacred Harp songs are about? Many people in our region consider country and blues to be the biggest American tradition in music...

--- The texts of Sacred Harp songs are sacred, of course, although the meaning of the music is also very much in the sound and the social experience of singing. Most people still don't know about this music, even in the USA, but when they hear it they often feel it is like a "missing link" in our music - it explains a lot about where these other styles came from.

- You used to play punk rock and hard-core music... When did it turn for you and you started being interested in Sacred Harp stuff?

--- I still play punk! I just don't have much time for it now. I have always been intrested in traditional music since I was a little kid, but I started doing it at around the same time I started playing punk rock ca. 1980. I was interested in Sacred Harp then too, but I didn't start singing regularly until several years later.

- North American traditional music has grown even bigger in the last couple years all around the world. Also thanks to the soundtracks you co-wrote and co-produced (Cold Mountain for instance, to name one of the best known). How would you explain so many people getting more into it lately?

---There's so much cool music, and it's been hidden for so long. It still is actually. I think we're just at the beginning of this renewed interest. Maybe the question is "how could such great music remain so obscure for so long?" These things go in cycles of course - many people who are playing banjos now will be playing something else in a few years.

- To my knowledge, you are also interested in Balkan and Indian music? What attracts you to them?

--- I fell in love with South Indian music when I was about 16 but resisted studying it because I associated it with hippies and I was a punk (very superficial, I know). But I started studying veena in 1984 and got a university degree in South Indian music and have played ever since. I got into Bosnian music through Minja Lausevic who I met and formed a band with at Wesleyan University, and later married. I love both the rural and urban music from the former Yugoslavia - brass band, "new folk," traditional mountain singing, rock - there is so much great music in the region.

- Alan Lomax is considered to be one of the greatest musicologists. Did you also use his archives when searching for teh old original tunes?

--- Yes, certainly. Lomax really was a complex character. He had some terrible ideas I think, but did so much important work recording American music. He treated musicians rather badly, but also helped some of them in their careers.

- You also teach music(ology) at several universities. What is the first sentence you say to your students? (Besides "hello," of course.)

--- Before I even say "hello" I always sing, usually with the students singing a drone.

- Actually, how does it happen that a punk rocker like you becomes a university professor that teaches music? It seems like Tim Eriksen has become one of the heroes of his own songs...

--- That's funny! Actually I think I'm more useful as a student than a teacher. I am so interested in music beyond just how it sounds. I always want to know more, and I love helping other people satisfy their curiosity, or even become curious if they're not already. Some things about the punk scene that I once believed in now seem silly to me. But there are other things that I really still believe, and I find that teaching is a good way to live some of those values - challenging myself and students to think more deeply about the world, act consciously, learn to listen better, make intense and beautiful music - things like that.


reviews

Tim Eriksen led Cordelia’s Dad, arguably one of the best folk groups ever to emerge from the U.S. Since they became inactive, he’s released a pair of solo discs,been responsible for the Sacred Harp singing in the movie Cold Mountain, and has done a fair bit of university teaching – hardly sitting on his laurels, then. But it’s been a while since he was on disc, which makes this solo live performance from the Czech Republic even more welcome. He plays what he calls Northern Roots, a mix of Sacred Harp, traditional music and a bit more. There’s a darkness to it, a touch of the Gothic that’s part of his New England heritage. He’s really not performing any new material here, but that’s fine. It’s a chance to hear him on fiddle, banjo, guitar or just singing a cappella in some absolutely convincing performances that serve as a reminder of just how good he is. It takes confidence, or hubris, to sing “O Death,” but he inhabits the song, and it makes perfect sense next to “Guide Me O Thou Great Redeemer.” The sparseness of the arrangements suits the material, and Eriksen’s instrumental ability is immediately evident.
It’s wonderful American music, bringing together traditions that might seem disparate, but share common roots, and it has a dour beauty that’s inspirational at times. Welcome back, Tim ... now when’s the next studio album?
— CN - Sing Out Magazine

It is about fifteen years since an unwitting Eddie Upton, compering a singaround at the lamentably lost National Folk Festival, asked the shaven headed young man in the corner the immortal question “Do you sing at all?” What followed was one of the most revelatory musical experiences of my life as Tim Eriksen launched into an eerily raw and utterly compelling field holler that silenced the room and converted me into a lifelong Cordelia’s Dad fan.

Time has passed; Cordelia’s Dad are on the kind of interstitial hiatus that separates ice ages (though rumours are burbling of a UK reunion this year!) and Eriksen has gone on to take part in a number of other projects including notable solo albums and high-profile involvement in the Sacred Harp community and consequently significant part in providing the sounds of the Cold Mountain movie. It has been some time since Eriksen’s last solo release, which was until its iTunes release notoriously difficult to source in the UK, and in interviews Eriksen has expressed some dissatisfaction in the Cold Mountain recordings, so this new live CD is a welcome addition.

Here is a performer with a passion for the medium of a “live” performance and the immediacy of place (check out the YouTube videos of Eriksen singing Omie Wise in a darkened swamp accompanied by the eerie chorus of frogs)—it seems fitting, if somewhat overdue that we finally get a live album. This CD was recorded in Namest, Czech Republic, in 2008 to an appreciative audience who add to the ambience of the recording without becoming intrusive.

There’s a lot to love here. Despite the sometimes over-reverberant sound of the room this CD manages to capture a kind of intimacy that few performers achieve. Eriksen weds the gritty attitude of post hardcore bands like Bad Religion to an utterly authentic take on a raw, distilled American folk music. This is singing in one’s own voice but what a voice—supremely powerful and encompassing a range of musical influences that remains compelling. It is a warmer and more controlled, mature singer we find on this CD than on Eriksen’s earlier solo studio CDs.

The material is mostly traditional—sacred harp and shape note songs, ballads and narrative songs—”Hymns and Love Songs”, as Eriksen simplifies. It isn’t all straight ahead trad-ness though; there are leftfield moments of singing or humming into the banjo head, Tuvan style throat singing and unorthodox accompaniments of Sacred Harp songs. Indeed there’s just enough edge in here to put all the right people off and intrigue those who are really going to get something out of it. As a long time fan of Eriksen’s output I was ready to love this but confess it took a number of listens to really get my teeth into it.

Tim Eriksen presents a master class here in taking a traditional music, finding your bond with it and claiming that music utterly as your own. That he does so in a way that is so compelling for an audience is a huge added bonus.... Like the best albums, [it] demands a certain corollary input from the listener to really get to the heart of what this talented performer is saying. And this guy has a lot to say.

Gavin Davenport, Stirrings (UK)

Relativně mladý umělec z USA natočil (nechal si vydat) album v Čechách a to u vydavatelství Indies Scope. Jedná se o záznam vystoupení, které proběhlo v Náměšti. Tim Eriksen v Čechách nevystupoval poprvé, někteří z vás pokud navštěvují festivaly multi colours, tak se snad s ním setkali.

Tvorba, kterou se zaobírá je mnohosměrná od folku přes ethno jazz až po world music, ale to není všechno. Hlavně oživil na zapomenutý hudební žánr, který lidstvo provází skoro od počátků jeho existence a tím je Sacred Harp. Přeloženě se jedná o hlas – lidský hlas – většinou textově zaměřen na duchovní (náboženské) téma, ale nemusí vždy být. Takže Tim Eriksen pojí oba tyto směry jak duchovní , tak čerpající z věcí pojených nás k něčemu. Svou tvorbou chce oslovit všechny lidi žijící na této planetě, ale přeci jen jeho domovinou je USA, takže se zaměřuje hlavně tímto směrem. Proč tomu tak je. Drtivá většina populace se domnívá že prvotní hudba pro vzor USA je Blues a Country, no není tomu tak. Prvotní dle zachovalých a dochovalých psaných zpráv jde právě o Sacred Harp, který si Tim vybral. A aby se toto zaměření více přiblížilo posluchači, doprovází se v některých skladbách na banjo a na housle. Mně osobně z tohoto alba se nejvíce zamlouvají právě skladby, které jsou zaměřeny na čistotu a přímost hlasu.

Album obsahuje 18 live skladeb v trvání 61 minut. Doporučuji si poslechnout, lze ze stránek Indies Scope.

Alan Rohan; Rebel Radio Brod

Slavný muzikant a muzikolog zavítal do českých zemí, aby tu předvedl lidem téměř zapomenutou hudbu z počátků historie USA. V Náměšti zazněl pevný chrámový hlas s minimálním doprovodem. Opravdu zvláštní zážitek si dnes můžete vychutnat i na CD.

Tim Eriksen se snadno stane zrcadlem snů příznivců folkové, etnické a neprávem zapomínané hudby. Patří k těm několika málo akademikům, kterým se podařilo zaujmout obyčejné posluchače – o tom svědčí hlavně jeho Oscarem oceněný soundtrack k filmu Cold Mountain. Zaměřil se na hudbu vytlačenou černošskými vlivy po válce severu proti jihu – na Northern Roots a na její „trademark“, čtyřhlasý křesťanský chorál Sacred Harp zapisovaný obvykle tvarovými notami. Připomíná to trochu gotickou hudbu, ovšem najdete tu daleko víc nespoutané energie. Právě s Northern Roots dorazil Tim Eriksen do Náměšti a díky Indies ho můžete slyšet i z CD u vás doma.

Koncert začíná kousky vysloveně zadumanými. Zvuk se nese pod klenbami kostela a silný hlas Tima Eriksena (v některých polohách má blízko k Nicku Caveovi) doprovází on sám jen jednoduchými melodiemi hranými na banjo, housle či kytaru. Se čtvrtou skladbou, Friendship, se sklouzne do veselejší části, leč publikum zůstává v soustředěné meditaci. Intimní atmosféra se velmi těžko pochytí pouhým poslechem, ale tušíte, čím Eriksen lidi v Náměšti tak nadchnul – jakoby se vše spojovalo, mezi lidmi už nebyly rozdíly a svět spočinul v harmonii. Samozřejmě musíte počítat s tím, že Northern Roots není pečlivě promyšlenou hudbou evropského typu a ani Eriksen jí nedokáže dodat to, co jí v tomto ohledu chybí, takže pokud se povnesete nad tklivou atmosféru a začnete o hudbě přemýšlet racionálně, možná upadnete do stavu zklamání a nudy.

Dlužno dodat, že Tim Eriksen po celou dobu předvádí jen malou část svého umu. Věrně napodobuje cosi unikátního, ovšem občas to působí, jakoby Pavarotti zpíval před naplněným sálem korejské ukolébavky. Pokud vám však atmosféra koncertu padne do noty, pustíte si záznam třeba několikrát za sebou. Je to jako s drahou whisky – všem chutná zajímavě, ovšem málokomu chutná doopravdy.

Hodnocení MIXu: 8/10

http://www.mix.cz/clanky/2009/15911-tim-eriksen--northern-roots-live-in-namest

Hlas, ze kterého se posadíte na zadek, přivezl loni v létě na festival Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou americký písničkář Tim Eriksen. Záznam jeho úchvatného koncertu nyní vychází pod názvem Northern Roots Live In Náměšť na CD a ani na chladném nosiči neztratil jeho projev nic ze své syrovosti, vášnivosti a naléhavosti.

    Tim Eriksen se věnuje a tvůrčím způsobem inovuje téměř zapomenutý a capella sborový zpěv Sacred Harp (Posvátná harfa). Ten představuje nejkrystaličtější formu americké vokální tradice. Hudbu starší než gospel, blues a jazz, na kterou se málem úplně zapomnělo. Do hry ji vrátil až film Návrat do Cold Mountain, kam ji z úcty a s ohledem na děj vložil právě Tim Eriksen.

    Timův hlas je nejpůsobivější, když se obejde bez instrumentálního doprovodu. Jako ve dvou úvodních písních Farewell to Old Bedford a Guide Me O Thou Great Jehovah. V jeho projevu je neuvěřitelná emotivní síla, spojující romantiku se syrovostí. Svým hlasem nemá potřebu exhibovat, i když je jeho rozsah obrovský. Navíc ani v těch největších výškách nezakolísá. Tak si představuji upřímný, nestylizovaný, pokorný návrat ke kořenům.

    V následující skladbě O Death přidá housle. Ty sice ubírají na syrovosti, ale přidávají na melodičnosti. Romantiku tak nevyzařuje už pouze hlas a jeho barva. Friendship a Sandy Boys přinášejí skočnější, živější skladby, ale stále se jedná o silné, procítěné balady. Stejně jako Omie Wise a The Golden Harp, kde housle střídá banjo.  

     I další balady a chorály, pojednávající prostými slovy o smrti i lásce, mají velikou energii. A je úplně jedno, zda jsou jemnější, pomalejší (Castle by the Sea, Every Sound Below, Garden Hymn) či temperamentnější (Bonny Bay of Biscay, Return Again). Zda zpívá a capella či za doprovodu houslí, banja nebo kytary. Zda se jedná o klidné nebo vypjaté až bojovné písně. Vždy ohromí a zároveň okouzlí a potěší svojí uhrančivostí.

    Sacred Harp je sice původně zpěv sborový, ale Tim Eriksen si vystačí sám. Tak silnou a charismatickou osobnost s nakažlivou energií představuje. Důležité také je, že každou píseň krátce uvede a představí, což vede k většímu pochopení této krystalicky čisté hudby.

Hodnocení: 4 hvězdičky – pokorný  návrat ke kořenům

Karel Souček - www.golias.cz

home music

Copyright © 2010
Tim Eriksen Music- All Rights Reserved.